Do zemí EU směřuje již po dlouhou dobu neustále sílící proud ilegální migrace. Jak ukazují dostupná data, nejde zdaleka jen o osoby ohrožené perzekucí či válečnými událostmi, ale i, možná především, o rozsáhlou migraci ekonomickou. Lze se obávat, že Evropa nebude s to zvládnout tento proud a že se jeho vinou dostane do obtížně řešitelné situace, jež paradoxně ublíží i samotným migrantům. Navíc existuje nebezpečí, že v některých zemích dojde k ohrožení jejich demokracie, kultury a tradic.
Doporučujeme proto, aby zástupci ČR v Evropské radě a Evropském parlamentu požadovali zavedení účinných opatření proti ilegální migraci, především posílení ochrany vnějších hranic Unie (přičemž vítáme stanovisko vlády ČR k této otázce), a umožnění imigrace pouze osobám ohroženým politickou represí nebo nacházejícím se v mimořádně obtížné humanitární situaci, a to na základě důvěryhodně podložené žádosti. Lze doporučit, aby se Unie poučila u Austrálie, jež čelí obdobným problémům, avšak dokázala zatím zajistit optimální rozsah i strukturu imigrace.
I v případě přijetí takovýchto opatření však zůstane Evropské unii problém těch, kterým se do té doby podařilo či podaří dosáhnout území Unie. Jde zejména o země jihu Evropy. Máme za to, že nelze požadovat, aby se stali břemenem pouze pro tyto země, a že je tedy nutné, aby si země EU tyto migranty spravedlivě rozdělily. Je třeba přihlédnout nejen k velikosti a lidnatosti jednotlivých zemí a k jejich ekonomické síle, ale i k počtům již přijatých migrantů v uplynulých letech a k případným příspěvkům na ochranu hranic Unie, jež byly nebo jsou zemím poskytovány. Podmínky a situace v jednotlivých zemích EU se výrazně liší. Vlna imigrace do Evropy se však spíše zvětšuje a zatím je obtížné předvídat její zmírnění. Týká se celé Evropy, a proto je nutné, aby k jejímu řešení přispěly solidárně všechny země EU. O způsobu jejich zapojení je potřeba vést diskusi a případně takovou diskusi iniciovat. Přijatá kompromisní řešení pak musí všechny členské země plnit.
V Praze 19. září 2015coming soon…
